Pavel Kadlík
Narozen: 15. 5. 1959, bytem Rakovník. Rodinný stav: ženatý, děti Kateřina a
Martin, vnuk Radek Václav. Hudební vzor: Louis Armstrong. Nástroj: trumpeta Amati, kornet Wega.
Pavel Kadlík
Rodák ze Senomat vyrůstal v Olešné u Rakovníka. Na trubku se učil již od dětství
v Lidové (zlí jazykové tvrdí že v lihové) škole umění v Rakovníku u Oliny
Hejdukové a Petra Konopáska. Již jako mladík začal hrát s nejrůznějšími
tanečními orchestry, kde většinou velmi dobře vycházel se zpěvačkami, ale hůře
již s kapelníky. Po odchodu z tanečního orchestru Merkur zamířil do Populáru
Slabce a tam kupodivu vydržel až do vzniku BrassBandu v roce 1990. Populár
tehdy vedla příjemná atraktivní žena, což bylo pro Pavlovu náturu rozhodně
přijatelnější než přísnej ošklivej chlap (Jirko Soukupe, promiň).
Pavlův trumpeťácký rukopis je základním kamenem stylu celé kapely. Sytý a libý
tón až s kantilénovým vibrátem se ani v sólech většinou příliš nevzdaluje od
základní melodie. Slouží tak ostatním hráčům jako maják v mlze lihových výparů a
nikotinového dýmu. Právě jeho zásluhou se kapele občas daří dokončovat i ty samé
písně, které byly započaty. O něco méně se někdy vede zahajovat skladby, které
byly vybrány. Pavel, bohužel, nevládne příliš dobře anglickým jazykem. Přesto
právě na něm bývá, aby po vyslovení názvu skladby píseň správně zahájil. Proto
bylo nutné repertoár čítající kolem 70 převážně amerických skladeb postupně
opatřit českými názvy mnohdy i s mnemotechnickými berličkami. Za všechny můžeme
uvést Centimetr lorny* (Sentimental Jornay), Karel je zdráv (Carreles Love) nebo
Tele mých snů (You Tell Me Your Dream).
Pavel je v kolektivu oblíben pro svou kamarádskou a (někdy až příliš) přímou
povahu. Zpočátku s tím měli někteří členové kapely problém. Pavel dokonce jednou
z BrassBandu odešel. Bylo po kšeftu, hudebníci večeřeli a Pavel nabídl
banjistovi zbývající párek. Když dostal košem, se slovy: „Tys mě stejně neměl
nikdy rád, končím, už mi nevolejte,“ odešel z kapely a tři roky se neozval. Po
třech letech se rozhodl pro návrat, ale neodpustil si otázku: „Tak dojí někdo
ten párek, nebo ne?“
V kapele tvoří společně se Slávou Vaicem sekci „krásných blonďáků“, a to přesto,
že Sláva je brunet. „Jsou se Slávou stejně vysocí, relativně štíhlí, voní se a
neplešatí, což jim přináší úspěch hlavně u ženské části publika,“ vysvětluje
Vojta Vaň.
K Pavlovým zálibám patří chataření, zahrada a rybolov.
*lorna značí ve slangu kapely hlučný a zapáchající prd